1. | Povidlové ráno | Pavlusha E.K.L. | 4:21 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Je ráno a já mám pod očima kruhy velikosti talíře v barvě povidel. A ty se touláš schován do bárový mlhy, vůbec Ti nevadí, žes mě neviděl. Tak zase vstávám a mám dost těžký tělo a těžkou duši a těžký dilema. V hlavě přehrávám to noční leporelo, obrázky jdou za sebou, jsou černý chvílema. Vidím, jak houstne vzduch, to se nakupila slova vsazená do rámečku spínacího špendlíku. Kůží prolít vzruch, opilý Casanova, za větou prones' tečku, mastný flek na triku. A tak tančí noc a tančí kolombína, tančí moc a ruce k nebi vzpíná, tančí moc a strach jí rodí perly na řasách. Je ráno a já mám pod očima kruhy velikosti talíře v barvě povidel. Koupu kůži, v bublinách jsou obloučky duhy, smývám beznaděj těch tvých pravidel. Už nevidím, jak houstne vzduch, to se nakupila slova vsazená do rámečku spínacího špendlíku. Kůží prolít vzruch, opilý Casanova, za větou prones' tečku, mastný flek na triku. A tak tančí noc a tančí kolombína, tančí moc a ruce k nebi vzpíná, tančí moc a strach jí rodí perly na řasách. | |||
2. | Štěně | Pavlusha E.K.L. | 3:24 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Zatoulalo se mi při procházce štěně, tváří se u toho asi velmi pobaveně, já se o ně bojím. Zaběhnu ještě na dětský hřiště, kdo ví co vymyslí si příště, na křižovatce psího osudu právě stojím. Hledat či nehledat? Náš malý nezbeda. Bůh ví, co se odehrává v hlavě psího dorostu, možná ..počkej bábo stará až jednou dorostu. Rozkoušu Ti to Tvé vodítko a na rozloučenou se Ti vyčůrám na lýtko…jeje. Zahloubaná do myšlenky příští, kroužím sama smutná po sídlišti, zatahuju sítě kolem domu. Pomáhají sousedi co více, seřazeni jak armáda do rojnice. Hele našli jsme ho, vedle stromu. To naše štěně, jak spí tam spokojeně. Bůh ví… Z toho plyne jedno poučení, že nad lásku ke štěněti není, a kdo nezažil, ten nemá páru. Dokázali nám to prý vědci, co věděli už naši staří předci, že vod dob mamutů spolu táhnou káru. Člověk a štěně, k sobě patří, zaručeně. | |||
3. | Znavený Anděl | Lubomír Staš / Pavlusha E.K.L. | 3:30 |
Lubomír Staš / Pavlusha Eu Kha L. Jsem anděl znavený, moje křídla dál oblohou se vznáší. Jak kámen sevřený, v dlani svírám cár nebe, co se snáší. Na duši mou, počmáranou, pastelem blankytným promítá…. Čas Bohem tvořený, chce víc od ženy, a tak letím dál. Víš, pády nesčítám, rány perutím, nám Ikarům se to stává. Mám křídla zcuchaná, pohled labutí, ze dna snů (svých ) znovu vstávám…. Já mám duši svou, počmáranou, pastelem blankytným promítá… Čas Bohem tvořený, chce víc od ženy, a tak letím dál……jóó… Zas letím ke hvězdám, střepy démantů, do vlasů sobě vplétám. Jsem to svý druhý já s duší sémantů, protančím špičkou světa… Vždyť mám duši svou, počmáranou, pastelem blankytným promítá… |: Čas Bohem tvořený, chce víc od ženy, a tak letím dál :| | |||
4. | Sama sebou | Pavlusha E.K.L. | 3:31 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Na duši mám právě ňáký divný mraky, je v tom tisíc lidí a Ty mezi nima taky, brodím se tou mlhou a ptám se, co jsem zač. Dopředu a dozadu, hledám svoje kroky, najít správnej směr, prej měla bych už na to roky, cestu malovanou tuhou, umazává pláč. Nevidím a neslyším a jsem prej na tom bídně, víš vono správný věty se musej říkat vlídně, možná že jsem trochu mimo, ale to je přece krásný. Hádají se cvokaři o moji diagnózu, depresivní stavy střídaj neurózu. já vím, že jsem holka, co se utopila v básních. Já už nevím jak to říct, že jsem sama sebou….mmmh,šabadaba Občas lítám na Měsíc a do nebe s Tebou…..mmmmh,šavadaba. Říkaj, že mám nálady jak rozvodněná řeka, každou chvíli překvápko a neví co vo de mně čekat, přílivovou vlnu slz střídá smích. Na pohoří Starosti se dívám z výšky, mám na zádech kupu dětí, psa a čtyry křížky, jsem zocelenej koráb v moři přání svých. Tak pluju tímhle světem, co káže vo morálce, kde umírají děti v naftový válce, a modlení za duše padlých, je promarněnej čas. Až zavolá mi svatý Petr, že mám dojít vzhůru, tak vemu svoji kytaru a vím že na nebeským kůru budu zpívat andělům druhý hlas. Já už nevím jak to říct, že jsem sama sebou….mmmh,šabadaba Občas lítám na Měsíc a do nebe s Tebou…..mmmmh,šavadaba | |||
5. | Kněžka | Pavlusha E.K.L. | 5:46 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Den má zachmuřenou tvář, jako Kněžka na oltář dám hlavu svou. Letím černou oblohou, kam až ptáci nemohou, čas je mi ozvěnou. Bubny znějí od řeky, hlas krve pravěký do kruhu zavolá. Tělo duše zbavené, svit rudý plamene, a svíce plápolá. Bloudím po hvězdách, mý tělo studený je a Tobě se to nezdá, jsem Venušino dítě osudu. V poledne zrozená, z prachu lásky, síly a touhy přeludů. Mám na kůži ohnivý cejch, duši černou, jak vesmírnej den. A v područí žádostí tvejch, zbyl poslední z rozkoší sten. Slož mi hlavu do klína, budeš mě muži proklínat. Noc je závoj pavučin, jsem to já či vlka stín, co běží pěšinou. Luna schovala svou líc, jsem všechno a jsem nic, vpitá krajinou. Bloudím po hvězdách, mý tělo studený je a Tobě se to nezdá, jsem Venušino dítě osudu. V poledne zrozená, z prachu lásky, síly a touhy přeludů. Mám na kůži ohnivý cejch, duši černou, jak vesmírnej den. A v područí žádostí tvejch, zbyl poslední z rozkoší sten. Slož mi hlavu do klína, budeš mě muži proklínat. | |||
6. | Zpomalenej čas | Lubomír Staš / Pavlusha E.K.L. | 4:47 |
Lubomír Staš /Pavlusha Eu Kha L. Otvírám oči a svítá, den přišel a unyle vítá nás tím monotónním blues. Mám tělo v režimu nouze, zpomalenej čas, stavím mu proti proudu hráz. Přepínám, dimenzi ladím, Tvý ego tak trochu svádím, vysílám tichý znamení. Tvůj pohled najevo dává unavenej spáč, když ptám se po sté proč a nač. Vím, že tuhle planetu miluji, důvěrně slibuji stínům šedivým. Vím, že jsem dítětem Vesmíru, stvořená na míru k cílům duše svý. Otvírám oči a svítá, den přišel, já unyle vítám svět, tím pomateným blues. Mý tělo je v režimu touhy, zpomalenej čas, hledám něhu skrytou v nás. Lítám výš zas a znova, lítám výš, jsem Supernova. Hroutím se dál, sama v sobě, svůj Svatý Grál zas rodím nově. Jsem loutna, na kterou hraješ, strun souzvuk vyhnaných z Ráje, posvátný kruhy a pěju "Óhm" Dech beroucí zdá se chvíle, zpomalenej čas, paralelní Vesmír někde v nás. Podívej, tančíme bosí, a v trávě zpívají kosi, Slunce tělo nahřívá. Kůže se po kůži vine, tak pojď si hrát, zrušme ten divný celibát. Vím, že tuhle planetu miluji, důvěrně slibuji stínům šedivým. Vím, že jsem dítětem Vesmíru, stvořená na míru k cílům duše svý. Jsem loutna, na kterou hraješ, ozvěna vyhnaná z Ráje, posvátný kruhy a pěju "Óhm" Dech beroucí, zdá se chvíle, zpomalenej čas, paralela příběhu je v nás. Lítám výš zas a znova, lítám výš, jsem Supernova. Hroutím se dál, sama v sobě, svůj Svatý Grál……… | |||
7. | Panenka zapomenutá | Pavlusha E.K.L. | 3:52 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. K čemu jí to všechno je, že tiše se ztrácí. Rozpadá se ve stoje, svý city neutrácí…. je zapomenutá. K čemu jí to všechno je, už nehledá víru. Zařazená bez boje do sbírky suvenýrů… je zapomenutá. Muzejní kus, bez číselné evidence. Víc mínus než plus, pláče tiše a velmi tence a sténá, panenka beze jména, panenka beze jména, ooo jéé Do police padá prach, zšedla krinolína. Z krajek čiší němý pach nakyslého vína…. je zapomenutá. Do police padá a prach a stopy prstů mizí. V očích zůstal něčí strach, vryl věty duše cizí…zapomenuté. Muzejní kus, bez číselné evidence. Víc mínus než plus, pláče tiše a velmi tence a sténá, panenka beze jména, panenka beze jména, ooo jéé Z porcelánu dlaně! Mráz na nich zebe! Jenom já to vím! Vím, kde mají nebe! Panenky ztracené a zapomenuté, jako já… ooo jéé | |||
8. | Adam a Eva | Pavlusha E.K.L. | 3:51 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Zas lezou splíny ze všech koutů a ze skříní Chceme být jiní, aspoň na chvíli nevinní. Smítka prachu krouží před očima. Jsou v klidu a nic je nezajímá. V televizi pán si brouká, těžké je mít v hlavě brouka, stejný pocit mám teď právě já, no to se mi snad zdá. Po kapsách k ránu zbyl jen vysypaný prach. Na zhojenou ránu přišla další a velký strach. Čekám v tichu a mám to před očima, Jak jsi v klidu a nic Tě nezajímá. Tak honem holka, ať jsi k mání, připravená k milování a stejný pocit mám teď právě já, no to se mi snad zdá. Dvě sochy z hlíny, z něžných lží je pevný hrad. Ti dva byli jiní, neuměli sobě lhát. Jabko z Ráje Ti visí před očima, a Ty jsi v klidu a nic tě nezajímá. Jak had se svíjí po zápěstí, hledá Eva svoje štěstí, stejný pocit mám teď právě já….no to se mi snad zdá…. Dapta daptaptá … | |||
9. | Děs | Lubomír Staš / Pavlusha E.K.L. | 4:53 |
Lubomír Staš / Pavlusha Eu Kha L. Ulicí se plouží, pomatený stín. Za zády mi krouží, jak příchuť starých vín. Na kůži mi sahá, chytám druhý dech, Má duše je nahá, jak obrys na street zdech…. Běžím tou tmou, tmou tajemnou, Atomy snů, lež v plicích rozedmou. Vytahuje drápy, chybí jenom krok. Pot mi čelo zkrápí, a whisky ani lok. Běžím tou tmou, tmou tajemnou. Atomy snů, lež v plicích rozedmou. Jako loď v bouři, co plachty ztrácí Schovanej v kouři, ďábel se vrací. Nehledám štít, chci bílej šat, Na cestu svou, do modro zlatejch vrat. Ulicí se plouží, pomatený děs Z okapů do louží, chtíc nechtíc vlez. | |||
10. | Obloha shůry padá | Lubomír Staš / Pavlusha E.K.L. | 4:20 |
Lubomír Staš / Pavlusha Eu Kha L. Déšť tančí krajinou, houpá duši nevinnou. déšť dá mi objetí, spíš, a on hladí tvář. Déšť tichý společník, bloumá, tam kde vítr ztich. Déšť smyje dojetí, vím, co je hvězdný snář. Obloha už shůry padá, šaptam zpívám šaptam ptadá Mám moc ráda, když se toulám galaxií, Neptun míjím. Božím okem, tímhle rokem, letím po sedmé a skokem, propletu se mlhovinou, prach a tělo v jedno splynou. Zář hvězdných pavučin cinká akord na můj splín. Znám noty temných vod, já vím, kdo je otevírá. Mám kůži Venuší, když vám broukám do uší, Tón, co má Boží kód, chór dětí Všehomíra. Šaptam zpívám šaptam ptadá, obloha už shůry padá Mám moc ráda, když se toulám galaxií, Neptun míjím. Božím okem, tímhle rokem, letím po sedmé a skokem, propletu se mlhovinou, prach a tělo v jedno splynou. Déšť tančí krajinou, koupá duši nevinnou, déšť dal mi objetí, já jsem Tvoje oběžnice. Déšť němý kamarád, bigbít o zem začal hrát, dřív než Ti odletím, jak stín, tančím u Měsíce! Šaptam zpívám šaptam ptadá, obloha už shůry padá | |||
11. | Valčík mezi kapkami deště | Pavlusha E.K.L. | 4:22 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Dlouho a ještě mezi kapkami deště, valčík tu tančím k ránu. Sny ukryté vzadu Vám potichu kradu, jsem opojná vypitá z džbánu. Podivný čas, ani den ani noc, jenom stříbrná tajemná oblaka. Pán co má splín do rána hrál, v nonstopu splách' do krku panáka. Pradávná chvíle vonící jílem, vrátný co zavírá vrata. Na šňůře sukénka, přivřená okénka, páníčci vrčící na štěňata, na štěňata. Podivný čas, ani den ani noc, jenom stříbrná tajemná oblaka. Pán co má splín do rána hrál, v nonstopu splách' do krku panáka…jó V hrníčku s kakaem, možná už dozrajem. Tjadáda dadáda dadá. Budou z nás tuleni do sebe stulení, ploutví si lochtáme záda, tjada dadá. Podivný čas, ani den ani noc, jenom stříbrná tajemná oblaka. Pán co má splín do rána hrál, v nonstopu splách' do krku panáka…jó | |||
12. | Z chalupy | Pavlusha E.K.L. | 3:08 |
Pavlusha Eu Kha L. / Pavlusha Eu Kha L. Zima kreslí svoje krajky na desky ze skla, tiše nocí, jako by nám poselství nesla. To, že sníh přikryje zemi, namrzlou trávu. Přijde doba ježků snění, a bude v právu. Poslouchej praskot dřeva v kamínkách. To tátové už vstali, aby ohni najíst dali. Kolik síly ukryto je v polínkách. Poslouchej, vítr hraje v údolí. To dobrým duchům zpívám, s nima v budoucno se dívám, všechny zloby světa rázem přebolí. To my známe, jak se smějí na svahu děcka. Sem tam šrám, a sem tam boule, to mládí přečká. A pak hajdy do peřinek, s bezinkovým čajem. Chci to napsat do vzpomínek a nazvat rájem. Poslouchej praskot dřeva…… Na Štěpána hnedle z rána v stříbrném lese, hajný něco do krmelců zvířátkům nese. Na Nový rok, po celý rok, zní stromy k lidem. Léčí vrásky jménem lásky všem dobrým lidem. Poslouchej praskot dřeva…… |
Pavlusha Eu Kha Lynthé | zpěv ( 1 – 12) |
Lubomír Staš | hudební aranže, kytary, baskytara, piáno, syntezátory, automatické bicí ( 1 – 12 ) |
Ivan Adámek | zpěv ( 9 ) |
Michal Smolan | syntezátor ( 1 ), mastering ( 1 – 12 ) |
Zuzana Jirglová | violoncello ( 7 ) |
Karel Jirgl | trubka ( 11 ) |
Radim Přidal | akustická kytara ( 6 ) |